S tradicí – jistě každému z vás vlastní – balíme na první prázdninový, prodloužený víkend. A kdo by od nás čekal něco jiného, než výlet na vodu? Jenže většina vodáků z naší partičky je silně postižená prací, a tak vyrážíme z podbeskydí jen čtyři. Né, že by nás to ale trápilo, alespoň se v malé skupince můžeme snadno poschovávat a přespávat rovnou u vody.
Protože však hlásili všelijaké počasí, nechtěli jsme se necestovat daleko. Vodočty hlásí vodu na Bialce. Byť nízký stav, rozhodnutí padlo takřka jednohlasně – vždyť nám na jaře Bialka utekla.
Obloha se nějak nemůže rozhodnout, zda nás chce potěšit či pozlobit, a tak hledáme ke spaní zastřešené místo. A protože jsme přeci nějací průzkumníci, nacházíme je přímo u řeky. Ráno raníčko se nám dosti protáhlo, s těžkostí jsme vystrkovali nosy na mráčky. Ale nic tak nenabijí energií, jako snídaně s výhledem na Tatry s tichým šuměním řeky. A tak po snídani vyrážíme.
Na soutoku Bialky a Javorinky potkáváme nešťastného Poláka, který chtěl jet na vodu, ale byl sám. Ještě že máme u sebe vždy nějakou tu loď navíc. Posadili jsme jej do nafukovacího kataraftu z naší dílny, do Draka. Jarek – tak se jmenoval – byl nadšen. Jednak se nakonec na vodu dostal, a druhak potkal výrobce lodí, které zrovna okukával na internetu.
Při večeru všichni odpočíváme. Jsme moc spokojení. Probíráme prožitý den a zjišťujeme, že některé prahy řeky Bialky jarní voda úplně zlikvidovala. Bialka je snad jediná řeka, kterou znám, jež mění koryto snad po každém tání.
Je pátek, a chceme si sjet spodní úsek z Trybše do Debna. Počasí nás stále trochu zlobí – mrholí, ale je teplo. No místy už nás omrzelo sedět v lodi, a tak mašírujeme korytem řeky a lodě taháme po šutrech za sebou, hi hi. Možná tím nízkým stavem fakt mysleli nízký stav!
Nůže co s načatým víkendem? Odpoledne se přesouváme na Dunajec. A leje. K večeru se však počasí umoudřilo a políbilo nás sluníčko. Nastavuji tvář a nechávám se ovívat tichým vánkem, popíjím Tokaj, voda šplouhá – dokonalý relax. Vím, že zítra už nemusím do neoprenu – čeká nás krásná a pohodová řeka.
A protože už nejsme nejmladší a spánku nám stačí méně, ráno vyrážíme poměrně brzy. Alespoň jsme se vyhnuli pltím. Potkáváme jen velmi málo lodí, pár slovenských posádek s dětmi, a tak si užíváme poslední hodiny pohody.
Tak a my máme prázdniny zahájeny. A kde jste se o svátcích plavili vy?
==Ahooj, Dorka Hrabová==